Dnešním hostem podcastu je Jakub Haláček – absolvent teoretické fyziky, který má za sebou desetiletou kariéru ve školství, kde učil fyziku a matematiku a zároveň vedl studentský robotický tým. Nyní působí v Unicorn Systems a zamířil do světa byznysu. Jakube, vítej v našem podcastu!

Ahoj, díky za pozvání.

Dnes vedeš Unicorn AI Center a věnuješ se výzkumu v oblasti umělé inteligence. Jak ses k tomu dostal a co tě na AI nejvíce fascinuje? Kubo, kdy sis poprvé uvědomil, jaký potenciál v této technologii skutečně je?

To je skvělá otázka hned na začátek. Nedokážu říct, že by to byl jeden konkrétní moment, ale určitě si vzpomínám na ten „wau efekt“, který přišel s nástupem ChatGPT. To byla první aplikace, která dokázala poměrně přirozeně komunikovat a zároveň působila, že opravdu něco „ví“. Tehdy jsem si řekl: „Tohle je zajímavé.“

Ale trvalo zhruba rok, než jsem se s tou technologií začal setkávat opravdu intenzivně. Někdy v polovině loňského roku už jsem s AI – především jazykovými modely a generativními technologiemi – pracoval prakticky denně.

Začal jsem se víc vzdělávat, sledoval jsem sérii přednášek z amerických univerzit a najednou mi došlo, že to není jen chatovací nástroj. Že to může být praktický pomocník, který mi zjednoduší spoustu každodenních činností. A pak jsem objevil ještě silnější myšlenku – že AI může fungovat jako samostatný „mozek“, který se zapojí do procesů, komunikuje s dalšími nástroji a něco za mě skutečně řeší.

To byl ten moment, kdy jsem si řekl: „Tahle technologie má obrovský potenciál. A velmi pravděpodobně zásadně změní svět.“

To je opravdu zajímavé. Jak vnímáš současný vývoj v oblasti umělé inteligence? A kde podle tebe leží její největší příležitosti a hrozby?

Současný vývoj je podle mě naprosto neuvěřitelně rychlý. Myslím, že jsem nikdy nezažil, že by bylo potřeba sledovat novinky ne týdně, ale prakticky denně. Velcí hráči na trhu vydávají každý týden něco nového, a už jen držet krok s vývojem základních technologií je samo o sobě obrovská výzva.

Do toho ještě přichází další vrstva – sledovat, jak tyto nástroje lidé používají v praxi. Proto je člověk napojený na různé komunity a kanály, kde se sdílejí nové aplikace a způsoby využití. To tempo je skutečně extrémní.

Z pohledu příležitostí, a teď mám na mysli hlavně český a evropský trh, vnímám jako klíčové to, aby firmy konečně začaly stavět produkty nad těmito technologiemi. Máme tu skvělé nástroje, lidé o nich už něco vědí, ale často se ukazuje, že firmy ještě neví, jak je prakticky využít. Stále se opírají o řešení, která jsou na trhu už několik let – a mezitím nám ujíždí vlak.

Velký potenciál vidím v tzv. agentních systémech – to jsou orchestrované systémy, ve kterých spolu komunikuje více jazykových modelů nebo nástrojů. Tyto systémy se umí rozhodovat, vybírat nejlepší postupy, někdy i volat jiné agenty na pomoc, a nakonec vyřešit celý úkol od začátku do konce. V podstatě se tak může vytvořit digitální zaměstnanec, který zvládne plně odbavit například zákaznický dotaz – a to nejen konverzací, ale i reálným zásahem do systému. Myslím si, že právě tady leží budoucnost AI v byznysu – daleko za rámec obyčejného „napiš mi hezký článek“.

Co se týče hrozeb, těch je také celá řada. Osobně přemýšlím nad tím, v jakém světě bude žít můj syn. Jaké dovednosti bude potřebovat? Jakou práci bude mít smysl vykonávat? Jak bude vypadat vzdělávání?

A pak jsou tu velmi konkrétní hrozby – generativní nástroje, které pracují s obrazem, videem a hlasem, jsou čím dál dostupnější. Dnes už není problém vytvořit Deep Fake – tedy něčí „digitální klon“, který mluví vaším hlasem, vypadá jako vy a chová se jako vy. To je technologie, která byla ještě donedávna doménou specialistů – a dnes ji může ovládat prakticky každý s mobilem.

A pokud se tyto věci začnou masově šířit internetem, na sociálních sítích, mezi studenty, ve školách… může to mít výrazný dopad na důvěru ve veřejný obsah. Možná si na to časem zvykneme a přestaneme obsahu bez ověření věřit úplně. A možná se budeme i sami někdy vymlouvat: „To nejsem já, to je AI.“

Tohle mě upřímně trochu děsí – jak snadná manipulace se může stát běžnou realitou.

Říkáš, že je kurz i pro úplné začátečníky – je ale potřeba nějaká speciální dovednost?

To hlavní je chuť učit se a vydržet poslouchat 4 až 8 hodin, což může být náročné, když je to téma nové a komplexní. Důležitá je také ochota ptát se, protože občas můžu předpokládat, že něco je běžná znalost, což nemusí platit pro všechny účastníky.

Z hlediska technických dovedností není třeba nic specifického. Procházíme vše od začátku, ale předpokládáme, že účastníci májí alespoň základní zkušenost s počítačem a internetem. Pokud to někdo nemá, bude pro něho kurz těžší, ale zvládnout se dá. Pro ty s většími zkušenostmi bude někdy prostor "vypnout" a odpočívat, než se přesuneme k novému tématu.

Můžeš uvést nějaké zajímavé příklady nebo oblasti využití AI?

Jedna z oblastí, která mě opravdu baví, je interaktivní práce s daty a systémy. Většinou máme předem definovaný pohled na data – graf, tabulka, dashboard. Ale co kdyby si to mohl uživatel měnit sám podle svých preferencí? Chci sloupcový graf? Fajn. Chci koláčový? Něco jiného? AI mi pomůže tento pohled přizpůsobit, a to v reálném čase.

Velmi silné jsou také agentní systémy. Zadám požadavek a sleduji, jak agenti spolupracují, rozhodují se a doručí mi výsledek. Třeba jsem chtěl vytvořit jednoduchou aplikaci, přiložil jsem nákres a po několika minutách jsem měl funkční prototyp. Pro lidi, kteří mají nápad, ale neumí kódovat, je to obrovský krok k demokratizaci technologií.

To je krásné sledovat tvé nadšení.

Nespím, nejím, o víkendech pořád přemýšlím, co dál. Takhle silný "hype" jsem nezažil roky.

Co bys doporučil lidem, kteří se chtějí začít učit o AI?

Rozhodně doporučuji náš kurz, kde člověk rychle získá velký přehled (Big Picture). Nejen psaní promptů, ale chápání celé šíře možností. Dále je klíčové sledovat trendy a nečekat, co vyhraje. Ta doba je tak rychlá, že když budete čekat, můžete se dostat do situace, kdy už nebude vaše práce konkurenceschopná.

Doporučuji najít si dobré informační zdroje, bavit se o tom s lidmi a být aktivní. Tohle je IT na steroidech.

Jak si představuješ budoucnost AI ve vzdělávání? Je to nová studijní příležitost?

Určitě. Bude třeba celá nová generace profesí, která bude umět skvěle kombinovat a orchestrálně nastavovat systémy AI. Doufám, že to stále budou dělat lidé.

V samotném vzdělávání už AI funguje. Můj syn přijde ze školy, něco mu nejde, tak to vyfotím, AI to zpracuje, vysvětlí, připraví hru nebo kvíz a zkontroluje, že tomu rozumí. Tohle je reálné. Dokonce na to máme i bakalářskou práci s jedním studentem – aby vznikl AI asistent, který pomůže dětem doma s doučováním, a rodič má jistotu, že dítě rozumí. Taková technologie může vzdělávání velmi prospět.

Kubo, děkuji za rozhovor.

Rádo se stalo.

​

Pozn. redakce: Přepis editován pomocí AI.